Kupujte méně, vybírejte kvalitu, noste dlouhodobě = slow fashion. Představení konceptu.

10 % světové produkce CO₂ je způsobené oděvním průmyslem. Do roku 2050 to má být 26 %. Za levné oblečení se platí devastací životního prostředím, zvířecími životy a lidskými osudy. Koncept pomalé, uvědomělé nebo zelené mody se nás snaží získat k tomu, abychom kupovali kvalitní věci, nosili je dlouhodobě a opakovaně, půjčovali si je a zajímali se o „férovost“ značky.

OBSAH ČLÁNKU

• Jedno oblečení byste měli obléct aspoň 30 x 
• Slow fashion oblečení nemusí být jenom drahé
• Co všechno se schová pod název slow fashion
• Do roku 2050 bude podíl oděvního průmyslu 26 % na světových emisích CO₂
• Řešením je oběhová textilní ekonomika

Jedno oblečení byste měli obléct aspoň 30 x 

Fast fashion začal být drahý i pro nás samotné. Pokud si oblečete levné tričko dvakrát a potom jej odložíte, stojí to více, než když si koupíte jedno kvalitní a drahé tričko, které nosíte dlouhodobě. Pokud vyslyšíte globální výzvu #30wearschallenge (obleč si to třicetkrát), ulehčíte peněžence i životnímu prostředí. Přijdete sice o možnost předvést se každý den jiným modelem. Na druhou stranu však můžete zaujmout zodpovědným přístupem.

Co dalšího můžete dělat?

• Kupujte kvalitní oblečení, které bude více nosit
• Kupujte pouze přírodní materiály s certifikacemi, nikdy nekupujte oblečení s plastem
• Kupujte věci s vegan, fairtrade a dalšími certifikacemi (nebo u těch společností, které vás přesvědčily, že nedrancují lidi, přírodu a zvířata)
• Vyměňujte, recyklujte, půjčujte oblečení
• Nekupujte to, co nepotřebujete, běžte si radši zaběhat, učte se hrát na kytaru nebo zasaďte strom

Slow fashion oblečení nemusí být jenom drahé

Pokud si chcete koupit nové slow fashion oblečení, musíte počítat s tím, že bude stát dvojnásobek a více. Ceny českých prodejců slow fashion se pohybují například za šaty v green butik dáte od 1 500 Kč do 5 000 Kč třeba, popřípadě v obchodě Nila dáte od 2 000 Kč do 8 000 Kč. Nicméně pokud propadnete zodpovědnému konceptu, můžete přešít něco z vašeho šatníku, a to vás nebude stát nic.

Kouknout se na náš slow fashion a koupit až to budu skutečně potřebovat

Co všechno se schová pod název slow fashion

Rozsah významu slow fashion se stále rozvíjí. Níže je uveden soupis všeho, co dnes pod tento termín patří.

• Výroba oblečení z přírodních materiálů a barviv, tj. bio bavlna, len, konopí (u polysyntetických záleží, o jaký typ se jedná). Naprostá většina světové produkce CO₂ je způsobena výrobou syntetických vláken.
• Výroba materiálů, které
  • neničí životy zvířat. Například sběr přírodního hedvábí oproti průmyslově vyráběnému hedvábí, spojenému se zabíjením bourců morušových.
  • Neničí životní prostředí. Výroba kašmíru v Číně a Mongolsku devastuje tamní pastviny, které se proměňují v poušť. Dále odlesňování, spotřeba a znečištění (pitné) vody, množství ropy využité na výrobu plastových materiálů atd.
• Ochrana kulturních zvyklostí a komunit – například pokud fast fashion vezme zakázky tradičním výrobcům hedvábí, zničí jim odlesňováním prales a donutí je jít za prací do měst. Slow fashion může hledat způsob, jak původní moudrost uchovat, popřípadě ji rozvíjet do moderních způsobů.
• Nakupování
  • pouze lokálních produktů, aby bylo zamezeno transportu zboží přes polovinu planety
  • kvalitního oblečení, které vydrží více
  • od malých producentů a umělců (ne od velkých a globálních řetězců)
• Půjčování oblečení, nákup použitého oblečení, přeprodej vlastního oblečení, výroba oblečení svépomoci, zvýšení frekvence nošení oblečení (vzít si jedno oblečení 30 krát a více).
• Recyklace oblečení, přešívání oblečení (Upcycling), výroba oblečení s nulovým odpadem
• Transparentnost řetězců a férové podmínky pro jejich pracovníky – jak férové podmínky nabídnou řetězce jejich pracovníkům (včetně těch nejpohlednějších) a jak transparentně to zvládnou rozkrýt.
• Certifikace Fairtrade (férové placení dělníků), vegan (při výrobě netrpí žádná zvířata), bio (výroba materiálů přírodními způsoby) atd.
• Nedochází ke znečistění životního prostředí
  • Praním oblečení – hlavně mikroplasty syntetického oblečení
  • Skládkování vyhozeného oblečení

Do roku 2050 bude podíl oděvního průmyslu 26 % na světových emisích CO₂

V posledních 15 letech se výroba oblečení zdvojnásobila. 10 % světové produkce CO₂ je způsobené oděvním průmyslem. To je ekvivalent veškeré mezinárodní letecké a námořní dopravy. Do roku 2050 to má být na 26 % a jenom odívání oteplí naši planetu o 2 °C. Doposud totiž oblečení vyhazovali jenom Evropané a Američané. Teď si zážitek vyhazování jednou použitého trička budou chtít taky zažít Asiaté, Afričané a Jihoameričané atd. 

V současném oděvním systému se oblečení vyrobí, použije a potom se vyhodí. Všechny stupně tohoto procesu produkují znečištění planety. To všechno proto, abychom měli levné tričko, které si dvakrát vezmeme a potom vyhodíme.

V USA nosí oblečení o čtvrtinu méně, než je celosvětový průměr. Celosvětově klesl počet použití jednoho kusu před vyhozením o 35 % za posledních 15 let, přičemž jenom v Číně se toho číslo propadlo o 70 %. Odhaduje se, že polovina veškerého vyrobeného oblečení se vyhodí do jednoho roku.

Pouze 1 % veškerého oblečení se recykluje. 12 % se použije v dalších odvětvích, jako je třeba výroba izolačního materiálů, hadrů na zem, matrace. 73 % procent veškerého vyrobeného oblečení skončí na skládce. Cena tohoto použitelného oděvního materiálu, který se prostě jenom vyhodí, činí více než 2 bilionům korun ročně. To odpovídá dvojnásobku ročního rozpočtu ČR.

Veškerá konvenční a lineární výroba oblečení závisí na neobnovitelných zdrojích. Například ropa na výrobu umělých vláken, umělá hnojiva na výrobu bavlny, chemikálie na barvení atd. 20 % veškerého znečištění průmyslové vody pochází z textilního průmyslu. Většina mikroplastů kolujících po planetě pochází z praní oblečení s umělými vlákny.

Řešením je oběhová textilní ekonomika

Článek jsme začali tím, co vy sami můžete hned dělat proto, abyste přispěli k menšímu decimování naší planety. Níže je soupis toho, co je potřeba změnit v celém systému oděvního průmyslu. Tyto změny by mohly udělat vlády, popřípadě velké korporace. V tomto případě můžete volit zelené politické strany (které budou mít tuto agendu v programu) nebo podepisovat petice, které budou tyto principy prosazovat.

1. Odstranit z výroby textilu (popřípadě limitovat na minimum) plastová vlákna, chemické barvení, aditiva, popřípadě cokoliv dalšího, co znečišťuje životní prostředí.
2. Změnit způsob, jakým je oblečení navrhováno, prodáváno a používáno. Například podporovat krátkodobé výpůjčky (v případě oblečení, které je používáno jednou za čas, např. plesové šaty), udělat trvanlivost a dlouhodobé používání atraktivnějším (v případě oblečení, které chcete běžně nosit).
3. Jít vstříc recyklačnímu procesu oblečení. Při návrhu oblečení se počítá s tím, že se po dosloužení vyhodí. Oblečení se však může vytvářet s vizí, že se může časem přešít na jiný model. Investice do recyklačních technologií je může udělat více efektivní. Například pokud se budou zachytávat a evidovat velikosti recyklovaného oblečení, může se ušetřit více materiálu (např. když XL oblečení přešijete na XL, místo abyste z něj udělali S-ko).
4. Pokud se podaří používat oblečení dlouhodobě a recyklovat (viz předchozí dva body,) začne být reálné, že obnovitelné zdroje budou schopny pokrýt zbývající potřebu nového materiálu, nezbytného pro celý systém.

Závěrem

Děkujeme, že se zajímáte o koncept slow fashion. Pokud jsme vás získali pro to, že je nezbytné udělat důležitou změnu, můžete nakouknout do na naší sekce se slow fashion oblečením. Pokud si nevyberete nebo prostě nové oblečení nepotřebujete, budeme rádi, když necháte nákup na příště.

Kouknout se na náš slow fashion a koupit až to budu skutečně potřebovat

Zdroje

• https://en.wikipedia.org/wiki/Slow_fashion
• https://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_fashion
• https://www.7weaves.com/
• https://www.fashionrevolution.org/
• https://www.ellenmacarthurfoundation.org/assets/downloads/A-New-Textiles-Economy_Summary-of-Findings_Updated_1-12-17.pdf
• https://www.websiteplanet.com/blog/fast-fashions-environmental-impact-stats/