Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:+420 603 534 730info@brontosaurivhimalajich.cz
    Domů / Moderní indická móda / Jaké textilní jsou materiály šetrné pro životní prostředí

    Jaké textilní jsou materiály šetrné pro životní prostředí

    MainPhotoWidth

    Zmátlo Vás, že tričko z bavlny ničí životní prostředí? Vyvolává smíšené pocity slovo lyocell nebo Tencel? Napadá Vás „to nemůže být tak jednoduché“, když vidíte marketingový nápis „eko oblečení“.

    V tomto článku jsme se pokusili popsat textilní materiály, u kterých není tak jednoznačný dopad na životní prostředí, popřípadě takové, které jsou šetrné, ale nejsou příliš známé. Materiálům, které jsou šetrné a nešetrné, se věnujeme okrajově, protože u nich je to jasné. Stejně tak se nevěnujeme tomu, jaký materiál je příjemný na nošení, popřípadě pro jaký typ oblečení. Doufáme, že Vám pomůžeme při zodpovědném rozhodování.

    Obsah

     

    Přehled: Přírodní, polosyntetické, syntetické, směsi, recyklace, bio, vegan a rozložitelnost

    Přírodní materiály jsou len, konopí, bambus, bavlna, hedvábí, vlna. Dopad na životní prostředí u nich záleží na tom, jak je výroba šetrná k životnímu prostředí, popřípadě zvířatům.

    Polosyntetické textilie jsou například viskóza, modal, lyocell, popřípadě obchodní značky jako Tencel nebo EcoVero a mnoho dalších materiálů a značek. Jsou vyráběny z přírodních materiálů (nejvíce dřevo, ale taky eukalyptus, bambus, atd.), které musí být zpracovány průmyslovým procesem do vláken použitelných pro textil. Dopad na životní prostředí záleží na tom, jak šetrná/nenáročná rostlina byla použita pro biologický základ a stejně tak, jak šetrné je průmyslové zpracování. Konvenční procesy jsou velmi neekologické. Varieta moderních způsobů je nekonečná (viskóza jde vyrábět třeba z jablek, ananasu nebo kávy) a proces výroby jde dotáhnout do bezodpadového hospodářství (což umí třeba rakouská firma Lenzing a jejich Tencel).

    U syntetických je to jasné. Polyester nebo nylon se vyrábí z ropy a proces výroby znečišťuje životní prostředí. Prostě nové oblečení z umělého materiálu si již nikdy nekupujte. Stejně si nekupujte směsi přírodních vláken s umělými – třeba pružné rifle.

    Pro směsi přírodních a syntetických textilií zatím není technologie, jak je recyklovat. Pokud odmítáte plavat nazí v bazénu, protože přeci nekoupíte plavky vyrobené z ropy, můžete si koupit oblečení z recyklovaných plastových materiálů. 

    Přírodní látky jsou rozložitelné. Když je zvládneme šetrně vyrobit, životnímu prostředí už dále neublíží. Syntetické materiály rozložitelné nejsou. U polosyntetických najdete studie, které říkají, že viskóza je lépe rozložitelná než bavlna (viz zde) nebo studie, které říkají, že 57 % odpadu uložených v hlubinách oceánu je z viskózy (zbytek odpadů je polyester, polyamidy, acetáty a akryl, viz zde). Na druhou stranu vlákna od firmy Lenzing, jako je třeba Tencel, jsou přirozeně rozložitelná.

    Označení Bio dostávají textilie, které jsou vytvořené zemědělstvím šetrným pro životní prostředí (nejsou použity pesticidy, umělá hnojiva atd.). Vegan jsou označovány výrobky, kde netrpěla žádná zvířata.

    Je důležité mít na paměti, že i když budete mít tričko z biobavlny s certifikací, může být nabarveno konvenčním chemickým způsobem a pozitivní dopad na životní prostředí je jenom poloviční.

    1-prehledTextilu

    Přírodní materiály – zajímejte se, jak jsou vyráběny

    Přírodní favoriti

    Nevětším favoritem je konopí a len. Pěstování těchto rostlin nezanechává žádnou karbonovou stopu. Konopí (ale i bambus) dokonce CO2 absorbují. V porovnání s bavlnou jsou konopí, len a bambus velmi málo náročné plodiny na pěstování. Nicméně len není tak výtěžný jako konopí. Bambus je zajímavý tím, že můžete odříznout pouze jeho část a on dorůstá dále (nemusíte vytrhávat plodinu a zase ji znovu set).

    Bavlna pouze z biologického hospodářství  

    Pěstování konvenční bavlny velmi významně přispívá ke světovému znečištění životního prostředí. K růstu velmi náročné plodiny (v porovnání s lnem nebo konopím) je použito mnoho pesticidů a hnojiv, které zůstávají v půdě, vodě i oblečení samotném. Většina bavlny je pěstována z geneticky modifikovaných semen. K vyprodukování jednoho bavlněného trička je zapotřebí neskutečných 2650 litrů vody, což je ekvivalent čtyřiceti sprchování.

    Bio bavlna využívá o 62 % méně energie a 88 % méně vody. „Better cotton initiative“ specifikuje nakládání s vodou, půdou a životním prostředním a tyto zásady již začalo plnit 12,5 % veškerých producentů. Popřípadě pokud má bavlna GOTS (Global Organic Textile Standard), znamená to, že nepoužívá umělá hnojiva. Další certifikáty pro šetrnou bavlnu, o které se můžete zajímat při jejím nákupu, jsou USDA-Certified Organic, Global Organic Textile Standard (GOTS), Organic Content Standard (OCS), Better Cotton Standard, Fair Trade, Bluesign, and Oeko-Tex 100.

    Konvenční bavlnou životní prostředí spíše ničíte.

    2-bio-bavlna

    Mírumilovné hedvábí

    Pokud chcete hedvábí, nejdříve musíte mít strom morušovník. Na morušovníku necháte napást bource morušového. Až jeho larva zvýší hmotnost devětsetkrát, začne kolem sebe plést hedvábný kokon. Ten ji ochraňuje před predátory a povětrností v průběhu vývoje larvy v motýla. Na konci vývoje prokouše motýl v kokonu díru a letí vstříc novým zážitkům.

    Kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem, které je dlouhé od 300 do 900 metrů a má průměr okolo 10 mikrometrů (například kašmír má od 12 do 21 mikrometrů, více zde). Rozpletením kokonu vyrobíte to úžasné hedvábí.

    Pokud vyvinutý motýl překouše kokon, z pohledu konvenční výroby tím kokon znehodnotí. Konvenční výroba hedvábí kokony s larvami uvaří. Tím nedojde k přerušení hedvábného vlákna. Hedvábí má potom větší výtěžnost a za kratší čas, než kdyby se sbíraly kokony vylíhnutých motýlů.

    Na výrobu jednoho kimona je potřeba 2100 housenek bource morušového. Na světě je každoročně produkováno kolem 35 000 tun surového hedvábí. To představuje 87,5 bilionů zabitých housenek ročně. Toto číslo je důvod k založení konceptu mírumilovného hedvábí, které larvy nezabíjí. Stejně jako organické hedvábí nepoužívá pesticidy k pěstování listů moruše (konvenční výroba hedvábí spotřebovává 0,5 bilionů kg listů moruše ročně).

    U mírumilovného hedvábí se zatím nepodařilo najít ekonomický argument, proč jej realizovat. Hlavním tahounem je víra, že zabíjet se nemá. Pasení larvy na organicky pěstovaném morušovníku je o 10 dní delší. Vylíhnutí motýla může trvat až pár měsíců (při konvenční výrobě se vaří kokony dvě hodiny). Výnosnost překousaných kokonů je šestinová. Mírumilovné hedvábí je dvojnásobně dražší než konvenční.

    Certifikace pro hedvábí jsou Global Organic Textile Standard (GOTS), OTEX-Certified Organic Silk and World Fair Trade Organization Certified

    3-hedvábí (3)

    3-hedvábí (1)

    3-hedvábí (2)

    Vlna – levný kašmír z Číny a Mongolska devastuje pastviny

    U vlny může být tématem etické zacházení se zvířaty. Nás nejvíce zajímá pěstování kašmíru, který máme v našem obchodě. Největší producenti kašmíru, jako je Mongolsko a Čína, navyšováním produkce proměňují tamní pastviny na pouště. S čínskou a mongolskou vlnou se setkáváme v těch nejlevnějších kašmírových produktech prodávaných ve velkých řetězcích. V našem obchodě prodáváme kašmír z Nepálu a časem plánujeme nabídnout kašmír z Malého Tibetu. Alternativou k vlně z kašmíru může být například Alpaka.

    Certifikace pro kašmír jsou Recycled Claim Standard (RCS); The Global Recycled Standard (GRS), Re.VerSo,  Good Cashmere Standard ® (GCS), Sustainable Fibre Alliance (SFA) Cashmere Standard, Kering Standard on Cashmere, Global Organic Textile Standard (GOTS),  Fair Trade, Responsible Wool Standard (RWS), Certified Organic Wool, Certified Animal Welfare Approved, Certified Humane® Label, Oeko-Tex 100, and Climate Beneficial by Fibershed

    DSC6424-2

    Polosyntetické textilie – je to složité, ale je v tom budoucnost

    Viskóza je textilie pocházející z přírodního základu (cokoliv co obsahuje celulózu) získaná průmyslovým zpracováním. Pro dopad na životní prostředí je důležité

    • jak šetrné je pěstování rostliny pro biologický základ. Rostlina může být dřevo, eukalyptus, bambus, káva, listy ananasu, pavoučí sítě, kokos, houby atd.
    • jak šetrné je průmyslové zpracování. Zde jsou:
      • konvenční měďnatá a viskózová metoda. Ty jsou levnější a znečišťují životní prostředí množstvím chemikálií uniklých do vody a ovzduší a jsou taky toxické pro dělníky obsluhující proces.
      • Lyocell je metoda, která nevyužívá toxický sirouhlík. Tento proces tedy není tak škodlivý pro životní prostředí jako konvenční metody, ale je dražší.

    Drobný pořádek v pojmech

    • Viskóza je prostě jakákoliv polosyntetická látka.
    • Viskózová metoda je i jedna z forem průmyslového zpracování viskózy
    • Lyocell je metoda průmyslového zpracování viskózy, ale zároveň se používá i pro pojmenování materiálu vytvořeného touto metodou. Takže Lyocell znamená taky ekologická viskóza.
    • Umělé hedvábí, v češtině vžitý rayon, je jenom jedna z forem viskózy. Viskózová textilie může napodobit bavlnu, len nebo i hedvábí. Protěžovaná napodobenina hedvábí se stala vžitým synonymem pro viskózu, nicméně viskóza není jenom umělé hedvábí.
    • V angličtině se slova viskóza a rayon používají s jinými významy, než jsme zvyklí v češtině

    TREE-TO-FIBRE-crop

    Příklady, bez nich to nebude jasné

    Konvenční výroba viskózy tedy vypadá tak, že se vytěží les a obrovským množstvím sirouhlíku se získají vlákna na výrobu látky. Zvyšující se poptávka odlesňuje, chemikálie unikají do ovzduší a vody. Energie na průmyslové zpracování je z fosilních paliv. Práce s chemikáliemi toxikuje dělníky. Textilie vyrobené konvenční výrobou viskózy do zodpovědného šatníku nepatří.

    Moderní způsoby výroby viskózy využívají například eukalyptus. Ten rychle roste, není třeba ho zavlažovat, hnojit ani ošetřovat proti škůdcům. Navíc roste i v okrajových místech, která nejsou vhodná pro zemědělství, a jeho produkce tedy nesoupeří s produkcí potravin. Nenáročný je i bambus, který je zajímavý tím, že můžete odříznout pouze jeho část a potom jej necháte dorůst. Základem mohou být i listy ananasu, které se po snězení ovoce vyhazují.

    Když máte zdroj celulózy šetrný k životnímu prostředí, záleží pak na tom, jak ovládnete lyocellovou metodu.

    Produkty firmy Lenzing, jako je třeba Tencel, se staly synonymem pro ekologickou viskózu

    Výrobu ekologické viskózy dotáhla rakouská firma Lenzing k dokonalosti. Například viskóza s obchodním názvem Tencel je vyráběna z eukalyptu a Lyocellová metoda pracuje v uzavřeném cyklu, kde se 99,5 % činidel znovu použije. Tencel je taky zcela rozložitelný materiál. Množství certifikací, ale i transparentnost firmy nenechává nikoho na pochybách a výrobek Tencel se stává hvězdou zodpovědné módy nebo dokonce i jejím synonymem. Například hojně se na internetu dočtete, že Lyocell (myšleno materiál) je to samé jako Tencel.

    Firma Lenzing vyrábí dále tkaniny s obchodním názvem EcoVero nebo Veocell. Kromě eukalyptu využívá také bambus nebo buk, vše z certifikovaných zdrojů, které zajišťují jejich obnovitelnost.

    Bohužel ne všechny firmy mají proces výroby tak vychytaný jako Lenzing. Pokud Vám tedy bude někdo nabízet Lyocell, nemusí to znamenat, že si kupujete Tencel. Koupit si výrobky od Lenzing znamená v současné době sázku na jistotu.

    Tencel

    Modal – je tedy dobrý nebo špatný

    Modal je viskóza vyrobená z velmi kvalitní celulózy, což může být právě třeba bukové dřevo. Modal začal být vyráběn konvenčními metodami průmyslového zpracování, a potom kombinován s bavlnou nebo syntetickými vlákny na výrobu pyžam, spodního prádla, ručníků nebo povlečení. Takže na internetech se můžete dočíst, že modal není materiál, který byste měli kupovat, chcete-li být zodpovědní. Nicméně firma Lenzing modal vyrábí, takže správná odpověď prostě není tak jednoduchá. Záleží na tom, jak pečlivě se materiál získává a zpracovává.

    Varieta možný zdrojů pro viskózu je nekonečná

    Při výrobě kombuchy nebo z jablečného odpadu můžete vytvářet viskózovou kůži. Ze spodních zrnek kávy můžete vyrábět viskózovou látku, která po kávě i voní. Mnoho dalších možností včetně odkazů se dočtete třeba zde.

    Certifikace vztahující se na polosyntetické materiály jsou Global Recycle Standard, Recycled Content Standard (RCS), and Oeko-Tex 100, Forest Stewardship Council, Worldwide Responsible Accredited Production (WRAP), FSC Certified, PEFC Certified.

    Recyklované plastové materiály

    Plavky nebo funkční oblečení si obtížně dokážeme představit bez využití plastů. Nicméně recyklace polymerů má stále velmi nerozvinutý potenciál, a pokud si půjdete koupit outdoorové oblečení (které budete nezbytně potřebovat), můžete se zajímat, zda výrobci používají recyklované materiály.

     

    Pokud jste se nadchli pro obnovitelné materiály, můžete kouknout do naší sekce slow fashion, kde se snažíme vybírat pouze zodpovědné producenty indické moderní mody

    Nakoupit oblečení z přírodních materiálů

    Zdroje

    Předchozí článek Další článek