Lněné látky s metalickým vláknem zari jsou unikátní inovací vycházející z legendárního Dháckého tkalcovství
Nástup mechanického tkalcovského stavu přinesl změnu poměrů pro indický oděvní průmysl. V článku představíme příběh indického tkalcovského družstva Jayashri Mills, které začalo vytvářet lněné látky prokládané metalickým vláknem zari. Inspiraci vzali ze sárí Jamdani chráněného UNESCO, které vzniklo v období zlatého věku tkalcovství v Dháce. Výsledkem je moderní vzhled oblečení zachovávající staletími prověřenou unikátní techniku. Kaftan, šaty rovného střihu nebo přehoz pro vaši cestu z pláže na bar můžete koupit v našem e-shopu.
Lněné oblečení jsme prodávali v průběhu termínu 12 až 25. 7. 2021. Jednalo se o časově limitovanou objednávku. Lněné oblečení plánujeme nabídnout i v budoucnu. Pokud nechcete přijít o budoucí možnost přihlaste se do našeho newsletteru (v patičce webové stránky, prostě srolujte úplně dolů).
Obsah článku
- Len je nejstarší lidské oblečení – pevné, chladivé a mačkavé
- Výroba lnu začala být drahá. Jak se tedy len vyrábí?
- Družstvo Jayashri Mills, které vyrábí lněné látky s metalickým vláknem zari
- Sárí Jamdani se stalo světovým dědictvím UNESCO. V době největší rozkvětu byla cena až 1,6 mil kč za m2.
- Jhuran Das je jeden z 15 tkalců, kteří umí tkát len
- Mechanický tkalcovský stav vzal práci ručním tkalcům
- Budoucnost pro ruční tkaní představuje len s vlákny zari, ale i další techniky
Len je nejstarší lidské oblečení – pevné, chladivé a mačkavé
Oblečení, které lidé používali již před třiceti tisíci lety je velmi pevné, chladivé a rychle schnoucí. Tyto vlastnosti z něj dělají látku ideální pro teplé počasí. Len se hodně mačká, ale v současnosti je to vnímáno jako materiálová pestrost. Po zakopání do země se len rozloží za pár týdnů. Je lépe biologicky rozložitelný než bavlna.
Len působí na dotyk chladivě. Je to díky vysoké tepelné vodivosti. Je to stejný princip, díky kterému jsou kovové materiály chladné. Len má v porovnání s bavlnou a dalšími přírodními vlákny dlouhá individuální vlákna a to od 3 do 15 cm. Lněné příze jsou o 20–30 % pevnější než průměrné příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %.
Malá elasticita lnu způsobuje, že se mačká. Dříve byla mačkavost lnu považována za nevýhodu materiálu, zvlášť když bylo nutné oblečení pro formální příležitosti často a pracně žehlit. V současnosti je vnímána pomačkanost lnu jako specifické kouzlo a moderní oblečení je navrženo tak, aby pouze přirozeně uschlo bez nutnosti žehlení.
Ruční zpracování lnu způsobuje, že je velmi jemný a jeho jemnost se zvyšuje opakovaným praním. Len nedělá žmolky, nemohou jej napadnout moli, je antibakteriální a odolný proti prachu a skvrnám a nesmršťuje se.
Nejstarší lněná látka s odhadem stáří 30 tisíc let nalezená v současné Gruzii.
Výroba lnu začala být drahá. Jak se tedy len vyrábí?
V současnosti je len drahá látka produkovaná v malém objemu. V 70. letech minulého století bylo 70% oblečení vyrobeno ze lnu, nicméně v 90. letech už to bylo pouze 5 %. V porovnání například s bavlnou je len dražší na pěstování, zpracování i výrobu oblečení. Pěstování lnu vyžaduje mnohem více péče; jeho tkaní je náročné, protože vlákna lnu jsou málo elastická a mohou se lámat.
Pro látky se používají vlákna rostliny mezi kůrou a dřevitým stonkem. Na obrázku je to značka BF – bast fiber. Při zpracování lnu tedy jde o odstranění vnější kůry a vnitřního dřevitého stonku. K výrobě lněného oblečení se použije 10 % vláken která si zachovají dostatečnou délku a jemnost. Zbytek vláken, hrubých a krátkých, se používá na hrubé příze jako je pytlovina – jmenuje se koudel a je to cca 10 % objemu, popřípadě jako topivo, podestýlka nebo izolační materiál – pazdeří cca 35 % objemu, zbytek je odpad.
V případě lněného oblečení na našem webu se nechá sklizená rostlina přirozeně hnít ve vlhkém podnebí západního Bengálska. Tím se naruší pevnost vnitřního dřevěného stonku. Cílem následujícího procesu je vylámat stonek a ze směsi vyčesat vlákna lnu. Kroky zpracování se nazývají potěrání (lámání a tření) a vochlování (česání směsi). Následně jsou vlákna předená do příze a jsou z něj vyráběny látky.
Družstvo Jayashri Mills, které vyrábí lněné látky s metalickým vláknem zari
Látka pro lněné oblečení, které vám nabízíme v našem benefičním obchodě je vyrobena v dílně Jayashri Mills ve městě Phulia v indickém Západním Bengálsku. Jedná se o družstevní podnik založený v roce 1958 padesáti dvěma tkalci. Dnes společnost tvoří 213 tkalců a dělníků, pocházejících z okolních příměstských vesnic. Zatímco u tkalcovských stavů samotných pracují převážně muži, ženy vykonávají většinu práce tkaní předcházející a následující.
Přibližně 15 nejstarších členů jsou mistři tkalci, kteří jsou schopni tkát složitější vzory, poradí si i s obtížně zvládnutelnými přízemi a inovují práci novými vlákny, vzory či technikami. Mimo jiné jsou též schopni školit mladší tkalce. Celá společnost je řízena malou skupinou správců a prezidentem, kteří jsou taktéž tkalci. Samotný komplex se skládá z dlouhé dílny obsahující 100 tkalcovských stavů, zadní místnost pro spřádací cívky, výstavní místnost a kancelář.
Práce trvá od 10 do 18 hod kromě úterního volna. Platy dělníků se liší podle úrovně složitosti vazby, nicméně základní denní plat je 500 INR = 4 000 CZK – což je férové finanční ohodnocení.
Sárí Jamdani se stalo světovým dědictvím UNESCO. V době největšího rozkvětu byla cena až 1,6 mil kč za m2.
Rok založení družstva 1958 nenaznačuje stoletou tradici výroby. Proto je potřeba vysvětlit kontext, protože Jayashri Mills je jedno z prvních a v současnosti největších družstev v městě Phulia vyrábějící nejsložitější látky.
Indie proslula výrobou mušelínu. Mušelín je volně tkaná bavlna ideální pro teplé podnebí. Vrchol rozkvětu mušelínu byl v 17. a 18. století, kdy látku vyrobenou v šestnáctikrokovém procesu z hedvábí pouze z okolí řeky Meghna evropští odběratelé nazývali „tkaným vzduchem“. Mušelín přinesl do Evropy pohoršení, protože přes jemnou strukturu prosvítala kůže a nová móda přinesla nahotu do nejvyšších vrstev britské konzervativní společnosti. V době největšího rozkvětu se cena za 0,9 m2 (jeden yard) mušelínu vyšplhala na tehdejší cenu 40 až 400 liber (1 500 Kč až 12 000 Kč), což přepočítáno na dnešní hodnotu je od 210 000 Kč po 1,6 mil Kč. I to nejlepší hedvábí bylo 26krát levnější. Centrum světového exportu byla tehdy bangladéšská Dháka a tehdejší součást Indie.
Britská přítomnost v Indii znamenala úpadek mušelínu. O tom, jak bylo tkaní mušelínu Gándhího vzdorem proti britské nadvládě, píšeme v tomto článku.
Indie se po odchodu Britů (roku 1947) rozpadla na dvě části a to Indii – kde zůstali převážně hinduisté – a (zjednodušeně) Pákistán a Bangladéš – kde zůstali převážně muslimové. Rozdělení vyvolalo největší migrační vlnu, kdy svůj domov opustilo až 20 milionů lidí, kteří nechtěli být náboženskou minoritou ať už v Indii nebo Pákistánu (více zde). Stejně tak i zakladatelé Jayashri Mills byli tkalci, kteří odešli ze současného Bangladéše do Indie. V Indii potom pokračovali se sofistikovanými technikami, které praktikovali v rodném Bangladéši.
Největším „zlatem“, které si vzali zakladatelé Jayashri Mills, bylo například mušelínové sárí Jamdani. Je to technika, kdy se do útkové příze vkládají zlatá vlákna nebo tlustší vlákna stejné barvy, které tvoří motiv třeba květiny, který vystupuje nad látku (více zde). Tradiční tkaní Jamdani bylo zařazeno v roce 2013 mezi Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva pod ochranou UNESCO. V roce 2016 získal Bangladéš ochranu pro označení původu (GI) pro Jamdani Sárí. Další cennou technikou je třeba mušelín s vysokou hustotou vláken (ta může být mezi 800 až 1200 vlákny na m2), Tangailské sárí nebo třeba zpracování jemných látek ze lnu, které nabízíme v našem benefičním obchodu (přesnější výčet ceněných technik a variant si necháme na nějaký budoucí článek).
Satiričtí grafici 19. století s oblibou upozorňovali na nebezpečí mušelínových šatů, například na riziko, že se objevíte nahá na prudkém slunci, ve větru nebo dešti (Kredit: Alamy).
Dhácký mušelín si oblíbila Joséphine Bonapartová, první manželka Napoleona, která vlastnila několik šatů inspirovaných klasickým obdobím (Kredit: Alamy)
Dhácký mušelín se vyráběl v počtu nití až 1 200, ale nejvyšší dosažená hodnota v posledních letech je 300 (Kredit: Drik/ Bengal Muslin).
Tkaní sárí Jamdani
Jhuran Das je jeden z 15 tkalců, kteří umí tkát len
Jhuran Das (na obrázku níže) je jedním z nejstarších členů družstva Jayashri Mills s 213 zaměstnanci. Ve věku 60 let je tkalcem, který má za sebou 45 let zkušeností s tkaním. Spolu s ostatními seniory inovují práci novými vlákny, vzory či technikami. Jhuran přes den pracuje jako tkadlec a v noci slouží jako hlídač areálu družstva. Se svou manželkou mají domek v areálu dílny.
Stejně jako mnoho ostatních tkalců, i jeho otec v době rozdělení Indie emigroval z Bangladéše. Jako mladý absolvoval Jhuran kurz tkaní a po letech zkušeností se nyní specializuje na složitější vazby – což je len a hedvábí nebo výše uvedené sárí Jamdani. Jhuran vytvoří až 3 metry lnu popřípadě 4 metry bavlny denně (nicméně záleží na složitosti vzoru).
Mechanický tkalcovský stav vzal práci ručním tkalcům
V posledních desetiletích zaznamenali tkalci společnosti Jayashri Mills, stejně jako všude jinde v celé Indii, velkou výzvu pro své živobytí: vzestup mechanického tkalcovského stavu. V roce 2000 bylo ve městě Phulia přibližně 75 000 ručních tkalcovských stavů. V roce 2010 číslo pokleslo na 35 000 a dnes jich je méně než 20 000.
Mechanický tkalcovský stav vyrobí oblečení jednodušeji a dělá jej dostupnějším pro koncového zákazníka. Rozdíl mezi kvalitou oblečení zhotoveného na ručním a mechanickém tkalcovském stavu zákazník neřeší. Jednak je pro něj důležitější finanční dostupnost oblečení, ale taky (obrazně řečeno) touha odlišit se od své babičky, která měla jedno Jamdani sárí, na které byla velmi hrdá.
Mladší pracovníci nemají o ruční tkaní zájem a raději se připojí k větší továrně s mechanickými tkalcovskými stavy. Plat je podobný základnímu platu za ruční tkaní, a přesto je množství práce při obsluze mechanického tkalcovského stavu podstatně menší a jednodušší než u ručního tkalcovského stavu. Místo ruční práce tkaní po dobu 8 hodin vyžaduje mechanický stav pouze monitorování stroje či opakované přepínání spínačů.
Zakázky pro Jayashri Mills přestaly být konzistentní a družstvo začalo mít problém najít práci pro všech 213 členů.
Budoucnost ručního tkaní představuje len s vlákny zari, ale i další techniky
Členové družstva hodlají konkurovat mechanickým tkalcovským stavům kvalitou práce, ale taky inovativním přístupem. Například tradiční sárí Jamdani na mechanickém tkalcovském stavu vytvořit nelze. Velmi kvalitní a jemný mušelín stroje taky neumí. Za dob rozkvětu mušelínu v Dháce se běžně tkal mušelín s hustotou 800 až 1200 křížení vláken na m2. Největší hustota byla 2425 vláken na m2, což je zatím pro mechanické tkalcovské stavy nedosažitelné. Současné mušelíny mají hustotu třeba 40 až 80 vláken m2. Stejně tak mechanické tkalcovské stavy neumí vyrobit jemnou látku ze lnu.
Členové družstva z města Phulia nespoléhají pouze na to, že přijde do módy sárí minulých století. Tradiční mušelínové (bavlněné) sárí Jamdani bylo nejčastěji prokládáno zlatými vlákny. Inovací, kterou přinesli senioři z Jayashri Mills, bylo přenést zlaté vlákno do lněných látek. Tento nápad si můžete koupit v našem benefičním obchodu; lněné kaftany a přehozy mají v sobě všité metalické vlákno zari buď zlaté nebo stříbrné. Výsledkem tedy je využití tradiční techniky pro moderní vzhled. Kaftany, šaty rovného střihu a další oblečení na webu nebudou nikomu připomínat babiččino sárí, protože vypadají moderně a světově a zachovávají legendárních techniku Dháckého tkaní. V družstvu Jayashri Mills mají více inovativních nápadů, které vám časem představíme. Pokud z toho máte radost, tak klikněte…
Lněné oblečení jsme prodávali v průběhu termínu 12 až 25. 7. 2021. Jednalo se o časově limitovanou objednávku. Lněné oblečení plánujeme nabídnout i v budoucnu. Pokud nechcete přijít o budoucí možnost přihlaste se do našeho newsletteru (v patičce webové stránky, prostě srolujte úplně dolů).
Zdroje
- https://en.wikipedia.org/wiki/Linen
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Len
- https://en.wikipedia.org/wiki/Jamdani
- https://en.wikipedia.org/wiki/Jacquard_machine
- https://en.wikipedia.org/wiki/Handloom_industry_in_Tangail
- https://en.wikipedia.org/wiki/Muslin
- https://www.bbc.com/future/article/20210316-the-legendary-fabric-that-no-one-knows-how-to-make
- https://www.linenme.com/news/everything-need-know-dew-retting-linen/