V polovině října dodáme fotky všech barevných variant šál

Kampaň: Nedostala žádné vzdělání, ale stala se řemeslnou superstar. Tradiční Tibetské šály vyrobené od Angmo jsou ideální uvědomělá móda.

119930800_329594051598885_4642762367358224290_n

Rodiče rozhodli, že Angmo vzdělání nedostane a bude se starat o statek. Ve vesnickém prostředí Angmo ovládla všechny řemesla tak mistrně, že začala školit ženy z celého Ladakhu a díky tomu získal sebevědomí k založení první ryze lokální oděvní značky Utpala. Manžel Angmo všemi úspory podporoval její růst a díky tomu vám můžeme nabídnout ideální příklad uvědomělé mody.

 

Koupit Tradiční Tibetskou šálu od Angmo

 

Když byla Angmo dítě, její rodiče rozhodli, že ona zůstane v domácnosti a bude se starat o dům, zvířata a pole. Angmo chodila tedy do školy pouze dva roky, tj. do první a druhé třídy. I když se zdálo, že mezi osmi sourozenci Angmo nedostala nejlepší start do života, obrátila řemeslně zručná dívka vše ve vlastní výhodu. Zatímco její sourozenci dokončili univerzitu a dělali něco, co bychom na západě považovali za kariéru, Angmo se na vesnici naučila všechny tradiční řemesla a její schopnosti získali v komunitě respekt.

Když neziskovka Ledeg, situovaná v hlavním městě v Malého Tibetu, spustila program na podporu tradičních řemesel, hledali šikovné řemeslné ženy, které by školili ostatní. Věhlas Angmo se donesl až k nim a Angmo se přestěhovala z vesnice Alči do hlavního města a 10 let vedla workshopy a školení pro osmdesát tamních žen. Obsahem školní bylo vytváření šál, oblečení, panenek, výšivek, tašek, košů, čepek atd. To, co se Angmo učila na vesnici spoustu let od jejího otce a dalších členů komunity, mohla najednou učit všechny ostatní.

V průběhu působení v Neziskovce se Angmo setkala se spoustou lidí, včetně schopných lidí ze západu i Indie. Všechny nápady, podměty a pochvaly, které řemeslná superstar získala, vyústili v to, že získala dostatek sebevědomí a v roce 2002 založila vlastní oděvní výrobu a značku. Utpala se tedy stala první ryze lokální textilní značkou, která přesunula výrobu oblečení z pozice „dělám oblečení pro mou domácnost“ do pozice „dělám oblečení k prodeji zákazníkům“.

Evropanům přijde sice zcela normální, když si někdo založí vlastní firmu, v Malém Tibetu je to diametrálně jiné. Tamní obyvatele nebývají iniciativní, většinou se radši schovávají za tamní společnost nebo čekají až to vláda za ně vyřeší. Navíc textil není tamními obyvateli považován za lukrativní odvětví. Jinak řečeno založit si stavební firmu, protože mi bratr působící v politice bude přihrávat státní zakázky, je zcela jiná iniciativa než založit si firmu v odvětví, které je považováno tamními obyvateli za aktivitu, která zbyla na ty, kteří zůstali na vesnici.

Odvaha a zápal Angmo, která nedochodila ani druhou třídu a do dnes neumí slovo anglicky, jsou obdivuhodné. Další obdivuhodná skutečnost je, že Angmo inspirovala ostatní. Dnes je v hlavním městě Malého Tibetu deset ryze lokálních oděvních značek. Naprostá většina z nich se naučila řemeslo od Angmo. I když ostatní zvládají lépe práci s Intagramem, šály od Angmo jsou řemeslně mnohem lépe zpracované, než práce všech ostatních.

Za bussinessovým dobrodružstvím Angmo stál jeden významný podporovatel. Její manžel pracoval ve státním sféře a manželčino úsilí všestranně podporoval. Státní zaměstnaní je pro obyvatele Malého Tibetu velký finanční příjem za minimální pracovní úsilí. Většina Ladačanů však získané prostředky ze státního zaměstnání využije na stavbu velkého domu, který musí mít nejlepší vyřezávání na okenních překladech nebo modlitební místnost plnou oltářů a soch – ideálně lepší než okolní domy, popřípadě nejlepší z celé vesnice. Příběh Angmo a jejího manžela Tashi-ho je tedy o to více fascinující, že místo stavby velkého domu investovali do vlastní oděvní značky, která je pionýrem lokální výbory oblečení.

Manžel Tashi byl vždy fascinovaný, jak Angmo umí barvit textil. Její schopnosti jej přitahovali, a tak začal pracovat s ní. Peníze ze státního zaměstnání potom investovali na nákup vybavení, obchodu, další školení, najmutí lidí a všeho dalšího co bylo pro rozjezd a provoz potřeba. Tashi tedy chodil do dvou prací, ráno šel odsedět pár hodit do kanceláře a odpoledne šel vyrábět šály s Angmo.

Dnes mají obchod na hlavní třídě, prodají kolem stovek šál ročně a mohou být hrdí na kvalitu jejich výroby, která nemá konkurenci. Vám, zákazníkům benefičního obchodu tedy můžeme zaručit, že šály, které budete z jejich obchodu mít, jsou rozhodně lokální, unikátní, zcela přírodní, velmi specifické – prostě z pohledu uvědomělé mody si asi nic lepšího nejde představit.

119870496_340386347305175_4551622942371190829_n

119891550_326944205041640_3071314502922612578_n

120144037_194940848665592_3508453272755142216_n