Kašmír byl materiál vyráběný v Mongolsku, Nepálu a Kašmíru po tisíciletí. Kašmír byl však nejúspěšnější, co se týká exportu materiálu do západního světa, a proto je materiál pojmenován po něm (i přesto, že materiál pocházel z Ladakhu / Malého Tibetu a v Kašmíru byl pouze zpracováván).
Pojem pašmína používali Kašmírci taky pro materiál a pochází z perského slova Pashm, což je vlna.
Písemné zmínky o vlněných šálách z kašmíru se objevují mezi 3. stoletím před Kristem až 11. stoletím našeho letopočtu. V Kašmíru jsou populární různé příběhy o zakladatelích kašmírského průmyslu. Například o Ali Hamadanim, který ve 14. století navštívil Ladakh, byl nadšený z vlny tamních koz a taky si rovnou na místě upletl ponožky, které potom věnoval králi Kašmíru. Ten z nich byl taky nadšený. Král Kašmíru potom povolil Ali Hamadanimu, aby přivedl 700 řemeslníků z Persie, kteří začali s moderním tkaním kašmíru. Výčet těchto historek i jejich faktickou pravdivost ponecháváme historikům.
V moderní době byla první Francie, která přes Rusko ve velkém dovážela vlnu z Tibetu. Britové vyváželi šálky z kašmíru. Francouzi dovezli stádo kašmírských koz do Evropy. Skotové jako první vynalezli stroj na mechanické oddělení podsady. USA zavedly standardy rozpoznávání kašmíru používané do dnes.